Vlastní předložky

Pomocí předložek dochází k vytvoření pádových vztahů, které jsou v jazycích se jmennou flexí (jako je například čeština či latina) vyjádřeny pádovými koncovkami. Okruh významů italských základních předložek se přesně nekryje s významovým okruhem odpovídajících českých předložek, takže každá z nich má v obou jazycích řadu ekvivalentů.

Předložka A

Mezi základní funkce přeložky A patří „směr někam“, „stav na nějakém místě“ a „pohyb na
nějaké místo“. Díky vysokému výskytu má tato předložka velké množství významů a použití. Předložka A je ekvivalentem českého třetího pádu.

Předložka A vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka CON

Základní funkcí předložky CON je „shrnutí“ a „účast“. Tato předloţka se nevyskytuje a
nevyužívá tak často jako DI, A či IN a zpravidla se i v určitých případech vynechává. Jde zejména o některá slova či výrazy označující části těla a oblečení.

Předložka CON vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka DA

Základní funkcí předložky DA je „původ“. Nicméně tato předložka má i další funkce.

Předložka DA vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka DI

Základní funkcí předložky DI je určit „místo původu". Patří mezi nejfrekventovanější a
nejelastičtější základní italské předložky. Ve většině případů vyjadřuje pouze spojení či vztah mezi dvěma částmi věty. Tato obecná definice vysvětluje její vysokou frekvenci používání v italském jazyce. Předložka DI je ekvivalentem českého druhého pádu.

Předložka DI vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložky TRA a FRA

Tyto předložky se ve většině případů vyskytují mezi dvěma souřadnými slovy (tra la scuola e il parco – mezi školou a parkem). Z hlediska významu a funkcí není mezi předložkami rozdíl a můžeme je bez problémů zaměnit. Přednost jedné či druhé formě používání se dává hlavně z důvodu libozvučnosti a to především, aby se neopakovaly blízko sebe stejné skupiny hlásek

Předložka TRA/FRA vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka IN

Základní funkcí předložky IN je „umístění“ v prostoru a čase.

Předložka IN vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka PER

Základní funkcí předložky PER je „zprostředkování“. Stejně jako ostatní vlastní předložky
uvozuje hlavně příslovečná určení.

Předložka PER vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Předložka SU

Základní funkcí předložky SU je vyjádřit „blízkost“, dále „přiblížení“ a „nadřízenou pozici“.

Předložka SU vyjadřuje nebo se používá v následujících případech:

Autor: Jana

Vlastní předložky v italštině. V italštině existuje 9 vlastních předložek. V následujícím příspěvku si vysvětlíme, které to jsou a jejich použití
Vyuka italštiny